|
|
Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně a obdobná uskupení dolních komor zahraničních parlamentů
Adamov, Jan ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně a obdobná uskupení dolních komor zahraničních parlamentů Abstrakt Cílem této práce bylo představit historický vývoj poslaneckých klubů v rámci československého a českého parlamentarismu, kdy akcent byl kladen na právní úpravu poslaneckých klubů v rámci jednotlivých jednacích řádů, a to s přihlédnutím k jejich skutečné aplikaci v praxi. Ačkoliv právní úprava poslaneckých klubů byla v rámci první republiky velmi strohá a kusá, ukázalo se, že právě v tomto období byly poslanecké kluby klíčovým aktérem Národního shromáždění. Dnešní poslanecké kluby sice mají nezastupitelnou úlohu v ústavním systému České republiky, přesto nedosahují takové dominance v dolní komoře parlamentu, jako tomu bylo v začátcích československé státnosti. Hegemonie poslaneckých klubů za první republiky však byla zapříčena odklonem od některých volebních a ústavních principů, obzvláště co se volného mandátu týče. Prvorepublikový parlamentní systém byl založen na úzké spolupráci představitelů politických stran zastoupených na půdě Národního shromáždění, kdy tato spolupráce probíhala jak na jednacím řádem předpokládané úrovni, tak i na neformální bázi. Takové jednání lze dnešní optikou označit za vysoce netransparentní a a priori vylučující některé politické subjekty z podílu na rozhodovacích procesech...
|
|
|
Ukrajina - ústavní model pro rozdělenou zemi.
Gillern, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce diskutuje možnost řešení ústavního uspořádání na Ukrajině formou federalizace země či autonomie pro konkrétní území, především oblast Donbasu, a to na základě analýzy vývoje konfliktních linií v ukrajinské společnosti i politickém prostoru. Analýza vývoje konfliktních linií je založena na definici ideologických dimenzí od Arendta Lijpharta, byť s dílčími úpravami s ohledem na jejich aplikovatelnost v ukrajinských reáliích. Pozornost tak bude věnována jazykové či náboženské otázce, problematice zahraničně politické orientace země, demokratizace a deoligarchizace Ukrajiny, podpoře ukrajinské nezávislosti či socioekonomickým rozdílům. Této analýzy pak využívá kapitola věnující se vhodnosti federalizace Ukrajiny či autonomie pro Donbas, a to v kontextu diskuze o vhodnosti takového řešení, popsané v teoretické části práce. Pozornost bude věnována i předpokladům pro stabilní fungování unitárního modelu na Ukrajině. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Parlamentarismus v Evropské unii
Soukup, Martin ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Doktorský studijní program: Teoretické právní vědy Studijní obor: Ústavní právo Školitel: doc. JUDr. Jana Reschová, CSc. DISERTAČNÍ PRÁCE Parlamentarismus v Evropské unii (Parliamentarism in the European Union) JUDr. Martin Soukup Čílova 1803/2 162 00 Praha 6 ABSTRAKT Evropská integrace v druhé polovině dvacátého století vyústila v unikátní a inspirativní projekt hospodářsko-politické unie nazývané nejprve Evropská společenství a později Evropská unie. Historie této postupné integrace je provázena intenzivními odbornými, politickými i laickými diskusemi o povaze evropského soustátí a o jeho budoucnosti. Institucionální dělba moci v Unii a její legitimita, stejně jako otázka vertikální dělby moci mezi Unií a členskými státy má zásadní vliv na fungování Unie. Vlastní soustava orgánů se stala jedním z nejvýraznějších znaků Společenství i pozdější Unie. Pro orgány Unie je na rozdíl od klasických ústředních orgánů státní moci typické, že některé z nich jsou silně navázány na členské státy. Institucionální rámec Unie zaznamenal výraznou proměnu po ratifikaci Lisabonské smlouvy. Jedním z ústředních a rozhodujících orgánů Unie je Evropský parlament. Jeho postavení se ve srovnání s ostatními hlavními unijními orgány v minulosti měnilo a vyvíjelo nejvíce. Tato práce zkoumá...
|
|
|
New Right and its Reception of the Conservative Revolution in the Weimar Republic on the Example of the Magazin Sezession
Baláková, Anna ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Anhand einer detaillierten Textanalyse ausgewählter Artikel aus der Aufklärung, Befürwortung eines autoritären und einer möglichst homogenen rezipiert und sich dieser für ihre Argumentation implizit oder explizit großen sind, übernimmt und weiter Předkládaná diplomová práce pojednává o Nové pravici v Německu a její současné recepci Konzervativní revoluce Výmarské republiky. Práce se zabývá především německou Novou pravicí, kterou se snaží definovat jejím odkazováním se na ideologické a politické postoje Konzervativní revoluce, pravicově konzervativního až extremistického hnutí Výmarské republiky. Na základě detailní textové analýzy vybraných článků z časopisu Nové pravice je v této práci představeno nejen základní vnímání světa cí jako takové, ale také její rétorika a strategie. Práce přitom ukazuje, jak Nová pravice vnímá centrální myšlenky Konzervativní revoluce (anti osvícenství, anti parlamentarismus a prosazování autoritářského režimu a homogenní společnosti) a jak je dále ať implicitně či explicitně využívá pro svoji Při práci se hypotéz že šlenkový svět í revoluce dodnes funguje jako ideologický rezervoár pro scénu Nové pravice; Nová pravice je teoretické úrovni jen velice málo inovativní a elké části pouze přebírá a předává dále yšlenky Konzervativní revoluce, které sou nyní již let staré.
|
|
|
Ruská ústava a politický režim po roce 1993
Zacharčenko, Ludmila ; Jasenčáková, Miroslava (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Ludmila Zacharčenko Ruská ústava a politický režim po roce 1993 Abstrakt Tématem bakalářské práce je ruská ústava přijatá v roce 1993 a ruský typ režimu. Cílem práce je vypátrat důvody přijetí nové ruské ústavy, způsob jakým ovlivnila politický vývoj v zemi a zařadit ústavu z hlediska typologie politických režimů. Především se jedná o porovnání pravomocí státních orgánů, a to jak z hlediska ústavy, tak i politické praxe. Hypotézou této práce je - Ruská ústava vykazuje prvky demokratického režimu, avšak politická praxe se více shoduje s hybridním či nedemokratickým systémem. Práce analyzuje, jaký typ režimu se v návaznosti na přijetí Ústavy v roce 1993 v zemi objevil a zda se jednalo o více méně formální záležitost, nebo zda se daný typ režimu v Rusku opravdu uplatnil také reálně. V souvislosti s historií Ruska se také zabývám konsolidací demokracie a problémy spojenými s postkomunistickou transformací. Tato práce je zpracovaná jako případová studie, která je založená na kvalitativních metodách výzkumu. Z metodologického hlediska je práce pojata na základě nového institucionalismu, který se soustřeďuje na charakter státních institucí.
|
|
|
Vztah národních parlamentů a Evropské unie
Grinc, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Zbíral, Robert (oponent)
Disertační práce "Vztah národních parlamentů a Evropské unie" zkoumá dopady evropské integrace na národní parlamenty - omezení jejich funkcí a pravomocí, opatření ke kompenzaci tohoto omezení ve vnitrostátním i unijním právu a nové role národních parlamentů v kontextu evropské integrace. Východiskem práce je zastupitelská demokracie jako dosud v praxi nepřekonaná koncepce legitimního výkonu veřejné moci. V záležitostech Evropské unie plní národní parlamenty především kontrolní a legitimizační funkci. K tomu mají rozličné právní nástroje. Naplňování těchto funkcí je limitováno politickými i právními faktory, které plynou z povahy parlamentů jako politických neodborných těles a z jejich role ve vnitrostátních ústavních systémech. Zvláště se práce zabývá rolí parlamentů v proměňující se hospodářské a měnové unii. Obecné poznatky jsou následně konfrontovány s právní úpravou a praxí v Parlamentu ČR.
|
|
|
Ukrajina - ústavní model pro rozdělenou zemi.
Gillern, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce diskutuje možnost řešení ústavního uspořádání na Ukrajině formou federalizace země či autonomie pro konkrétní území, především oblast Donbasu, a to na základě analýzy vývoje konfliktních linií v ukrajinské společnosti i politickém prostoru. Analýza vývoje konfliktních linií je založena na definici ideologických dimenzí od Arendta Lijpharta, byť s dílčími úpravami s ohledem na jejich aplikovatelnost v ukrajinských reáliích. Pozornost tak bude věnována jazykové či náboženské otázce, problematice zahraničně politické orientace země, demokratizace a deoligarchizace Ukrajiny, podpoře ukrajinské nezávislosti či socioekonomickým rozdílům. Této analýzy pak využívá kapitola věnující se vhodnosti federalizace Ukrajiny či autonomie pro Donbas, a to v kontextu diskuze o vhodnosti takového řešení, popsané v teoretické části práce. Pozornost bude věnována i předpokladům pro stabilní fungování unitárního modelu na Ukrajině. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vztah senátu a vlády
Nytra, Aleš ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato rigorózní práce věnuje svou pozornost vztahu Senátu a vlády. Popisuje oblasti, ve kterých dochází k jejich spolupráci nebo střetům a nastiňuje budoucí možnou úpravu jejich vzájemných vztahů v rámci ústavního systému. V této práci je naznačeno, že i když Senát nemá (tak jako Poslanecká sněmovna) možnost vyslovit vládě důvěru či nedůvěru, přesto je jeho vztah vůči vládě významný.
|
|
|
Miloš Zeman premiér a prezident: názorová proměna či kontinuita?
Hnízdil, Ivo ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat názorová stanoviska Miloše Zemana jako premiéra a jako prezidenta v analogických politických situacích ve třech okruzích, přičemž vybraná problematika se úzce dotýkala úřadů předsedy vlády, respektive prezidenta republiky. Srovnáním těchto názorových stanovisek práce dospěla k závěru, že Miloš Zeman není ve svých názorech příliš konzistentní. Jako pravděpodobné se jeví, že změna jeho názorů je motivována aktuálním politickým profitem a snahou maximalizovat vliv zastávané ústavní funkce. Teoreticky je práce podložena charakteristikou politického systému České republiky s důrazem na nutnou kooperaci dotčených složek státní moci. Tím umožní čtenáři vhled a zařazení jednotlivých názorových stanovisek Miloše Zeman do reálií praktického fungování systému. Na tomto teoretickém podkladu pak zřetelněji vynikne motivace Miloše Zemana ke změně či setrvání na dřívějším názorovém stanovisku.
|
|
|
Parlamentarismus v Evropské unii
Soukup, Martin ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Doktorský studijní program: Teoretické právní vědy Studijní obor: Ústavní právo Školitel: doc. JUDr. Jana Reschová, CSc. DISERTAČNÍ PRÁCE Parlamentarismus v Evropské unii (Parliamentarism in the European Union) JUDr. Martin Soukup Čílova 1803/2 162 00 Praha 6 ABSTRAKT Evropská integrace v druhé polovině dvacátého století vyústila v unikátní a inspirativní projekt hospodářsko-politické unie nazývané nejprve Evropská společenství a později Evropská unie. Historie této postupné integrace je provázena intenzivními odbornými, politickými i laickými diskusemi o povaze evropského soustátí a o jeho budoucnosti. Institucionální dělba moci v Unii a její legitimita, stejně jako otázka vertikální dělby moci mezi Unií a členskými státy má zásadní vliv na fungování Unie. Vlastní soustava orgánů se stala jedním z nejvýraznějších znaků Společenství i pozdější Unie. Pro orgány Unie je na rozdíl od klasických ústředních orgánů státní moci typické, že některé z nich jsou silně navázány na členské státy. Institucionální rámec Unie zaznamenal výraznou proměnu po ratifikaci Lisabonské smlouvy. Jedním z ústředních a rozhodujících orgánů Unie je Evropský parlament. Jeho postavení se ve srovnání s ostatními hlavními unijními orgány v minulosti měnilo a vyvíjelo nejvíce. Tato práce zkoumá...
|
host ::
RSS.